Michal Vyvlečka: Pokud publikum nadchnu pro fyziku, odvedl jsem dobrou práci
Mgr. Michal Vyvlečka je vědecký pracovník laserového centra HiLASE zabývající se nelineární optikou za vysokých energií, přičemž nelineární optické jevy využívá ke generaci koherentního záření ve střední infračervené oblasti spektra. Jako PhD. studet vídeňského programu CoQuS (Complex Quantum Systems) se zaměřuje na kvantové počítače. Dlouhodobě se věnuje popularizaci vědy, práci s talentovanou mládeží a propojováním neformálního a formálního vzdělávání. Je členem představenstva České rady dětí a mládeže, působí v Dětské tiskové agentuře a v dalších organizacích. Vede unikátní mezinárodní česko-slovenskou soutěž pro mladé zájemce o přírodní vědy – Expedici Mars.
Jaké jsou největší přednosti laserů 21. století? Kam se posunuly jejich možnosti v poslední době?
Největší předností dnešních laserů je bezpochyby jejich široká uplatnitelnost. Miniaturní lasery se již začínají zabudovávat do elektrických obvodů a vytváří optoelektronické obvody, které by v budoucnu mohly výrazně posunout možnosti dnešních počítačů. Pulzní lasery naopak nyní mohou vyzářit záblesk laserového záření kratší, než je femtosekunda, což je nula celá pak 14 nul a na konci jednička sekundy. To nám umožnuje zkoumat prakticky živě dynamiku elektronů v atomu. Potom tu máme lasery, které se starají o komunikaci, například posílají signál jedniček nul přes trans oceánská optická vlákna a my si tak doma můžeme otevřít e-mailovou schránku. Lasery nám také díky přesnému a rychlému obrábění rozšiřují naše možnosti v průmyslu. A samozřejmě tu jsou i lasery zabírající celé haly, které jsou schopny vytvořit tak velkou intenzitu záření, že v laboratoři můžeme vytvořit podmínky stejné s těmi, které panují uvnitř hvězd.
Je tedy nadmíru obtížné říci, jak se lasery v posledních letech vyvinuly. Myslím, že největším posunem poslední doby je, že umíme navrhnout a postavit laser, který bude svými vlastnostmi ideální pro danou konkrétní aplikaci, a tak využít jeho potenciál takřka beze zbytku.
V České republice probíhá laserový a optický výzkum ve více laboratořích. Jsme jimi v zahraničí známí, mají celosvětový význam?
Osobně bych chtěl odpovědět prostě ANO, ale není to tak snadné. Češi byli jedni z prvních na světě, komu se podařilo laser zprovoznit, a to jen 3 roky po představení prvního laseru vůbec. Od té doby jsme ušli dlouhou cestu a naši vědci udělali spoustu práce, i v oblasti vysoce výkonných laserových systémů. Zde bych zmínil především systém PALS (Prague Asterix Laser System), který v Česku funguje od roku 2000. Je bez diskuzí, že naše laserová centra HiLASE a ELI nás nesmazatelně zapsala na mapu laserového světa, právě díky unikátnosti jejich laserových systémů.
Čím je specifické centrum HiLASE?
Na HiLASE se věnujeme vývoji laserů pro průmyslové aplikace, a právě v průmyslu zkoumáme i potenciál využití vysokovýkonných laserů. K tomu nám slouží i laser Bivoj, který je diodově čerpaným laserem s největším středním výstupním výkonem na světě. Náš výzkumu se trochu liší od ostatních pracovišť Akademie věd, protože naším hlavním záměrem je provázání průmyslu s akademickým světem. Snažíme se o to, aby se svět super výkonných laserů otevřel i průmyslovým aplikacím, pro které je dnes z mnohých důvodů nedostupný.
Jak s lasery souvisí kvantové počítače, kterým se nyní ve Vídni věnujete?
Docela přímočaře, náš výzkum na poli kvantových počítačů si nelze představovat jako práci s nějakým superpočítačem, který je založený na kvantových efektech. V této oblasti zkoumáme skutečně naprosté fyzikální základy. K tomu využíváme kvantově provázané fotony, které generujeme právě pomocí laseru. Výhodou takovýchto fotonů je, že si uchovávají kvantovou informaci poměrně dlouho. Můžou být tedy využity jak k šíření kvantové informace, tak k jejímu zpracování a otevírají nám tak možnost postavení celé počítačové sítě založené na kvantových efektech. K této další převratné technologii založené na laserových zdrojích je ale ještě dlouhá cesta.
Zabýváte se i popularizací vědy, rozvojem dětí. Který předváděný experiment dokáže nejvíce zaujmout publikum?
Je to úplně každý experiment, který pomůže publiku pochopit fyzikální princip, o kterém mluvím. Může to být i obyčejný balónek, který se odrazí od podlahy. Lidé by neměli žasnout nad tím, že něco hoří, svítí, nebo vybouchne, měla by je udivit fyzika sama. Pokud dokáži fyziku představit tak, aby publikum zaujala, začala ho fascinovat, a následný experiment v publiku pak už jen vyvolá pocit „No jo, ono to fakt takto skutečně funguje.“, tak jsem odvedl dobrou práci. A hlavně publikum si z přednášky odnese fascinaci nad přírodními zákony, ne speciálními efekty, což je pro nás vědce rozhodně cennější výsledek.
Rozhovor připravila Dominika Jettmarová.
Jak funguje laser? Čím je laserové záření unikátní? Záznam přednášky „Laser jako supernástroj člověka 21. století“ z úterý 10. dubna 2018 si můžete pustit na partnerském webu SlidesLive.